Vyhlášení vítězek programu L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě
V České republice pro rok 2023
Praha, 17. května 2023 – Zastoupení žen ve vědě v České republice je dlouhodobě nízké a prostředí se v průběhu let příliš nemění. Vysoký podíl studentek na univerzitách se nepřenáší do prostředí profesionálního výzkumu. Po ukončení doktorandského studia nebo po mateřské dovolené mnoho žen z vědeckého oboru odchází. Talentový program L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě proto dlouhodobě podporuje mladé vědkyně a usiluje o navýšení žen v rámci vědy a výzkumu.
Letošní 17. ročník talentového programu L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě zná své laureátky. Tři vědkyně, které svými projekty nejvíce oslovily porotu, získávají odměnu ve výši 200 tisíc korun a medializaci své práce:
- Mgr. Pavla Eliášová, Ph.D. – zabývá se vývojem nových materiálů, katalyzátorů, které budou efektivní i bez přítomnosti drahých kovů a umožní přeměnu CO2 na tzv. solární paliva s využitím pouze slunečního záření.
- Mgr. Michaela Fencková, Ph.D. – pomocí mušky octomilky zkoumá geny a jejich defekty, jenž přispívají k neurovývojovým poruchám jako je autismus nebo porucha intelektu.
- Ing. Veronika Vymetálková, Ph.D. – snaží se odhalit ukazatele v krvi pacientů s nádory tlustého střeva a konečníku, které by mohly předpovědět návrat onkologického onemocnění nebo rezistenci proti léčbě.
„Talentový program L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě se snaží dodat mladým vědkyním sebevědomí na jejich pracovní cestě a povzbudit je, ať už na začátku kariéry nebo v jejím průběhu. Jak je patrné ze zpětné vazby, laureátky výhru často použijí na skloubení rodičovských a pracovních povinností nebo při založení vlastní vědecké skupiny. Jsme rádi, že náš program podporuje badatelky, které svými výzkumy mohou ovlivnit životy nás všech,“ říká Brigitte Streller, generální ředitelka společnosti L’Oréal Česká republika.
Cílem programu je nejen vyhledávat a podporovat talentované vědkyně, ale také zvýšit povědomí o významu rovnosti pohlaví ve vědě a výzkumu a inspirovat další ženy k vědecké kariéře. Důkazem úspěšných žen ve vědě jsou čtyři desítky oceněných laureátek, ke kterým se přidaly i vítězky letošního ročníku.
Mgr. Pavla Eliášová, Ph.D.
V současnosti rostou obavy z globálního oteplování způsobeného nadměrnou produkcí oxidu uhličitého. S tím souvisí také hledání alternativních zdrojů energie a surovin. V mém projektu se zabývám vývojem nových materiálů, katalyzátorů, které umožní přeměnu oxidu uhličitého na tzv. solární paliva. Těmi jsou například metan, etanol, propan a další jednoduché uhlovodíky. Hlavním cílem projektu je vyvinout materiály, které budou efektivní i bez přítomnosti drahých kovů, jako jsou platina a paladium, a to s využitím pouze slunečního záření. Takovými materiály s velkým potenciálem jsou karbidy přechodných kovů, například karbidy titanu nebo molybdenu.
Mgr. Michaela Fencková, Ph.D.
Náš mozek je neustále bombardován informacemi. Ty nedůležité musí odfiltrovat, jinak by došlo k jeho přehlcení. Používá k tomu habituaci, jednoduchou formu učení, která umožňuje zvykat si na opakující se, bezvýznamné podněty. Defekty v habituaci přispívají k poruchám jako je autismus nebo porucha intelektu. Tyto poruchy jsou z velké části způsobeny geneticky, ale jakým způsobem geny habituaci řídí, není přesně známo. Ve svém výzkumu se to snažím zjistit s pomocí mušky octomilky. Díky velké genetické podobnosti s člověkem nám octomilka umožňuje studovat až stovky různých genetických příčin těchto poruch. Mým cílem je zjistit, jak genetické defekty poruchu v habituaci způsobují, jaké procesy v mozku ovlivňují, získanou znalost využít pro léčbu jedinců s těmito poruchami.
Ing. Veronika Vymetálková, Ph.D.
Cílem mého výzkumu je neinvazivním způsobem najít takové ukazatele v krvi pacientů s nádory tlustého střeva a konečníku, které by mohly předpovědět návrat onkologického onemocnění nebo rezistenci proti léčbě. Konkrétně jsem se zaměřila na volnou cirkulující DNA a cirkulující mikroRNA, které mohou souviset s rezistencí vůči široce používaným chemoterapeutikům. V mém projektu se snažím odhalit ukazatele v krvi, které by pomohly identifikovat rozvíjející se návrat onkologického onemocnění. Dosud nebyl nalezen žádný ukazatel, dle kterého lze pacienty rozlišit na ty, kteří z chemoterapie mají prospěch, a na ty, kteří z ní neprofitují. Tato zjištění povedou k personalizaci léčby, a tím k její vyšší úspěšnosti a zlepšení prognózy pacientů.